Bezděkov

Nadmořská výška: 529 m n. m.

Počet obyvatel: 70 (r. 2024)

Poloha

Vesnice leží 4 km směrem západním od Velké Bíteše, v rovinatém, mírně zvlněném a na severozápadě vyvýšeném terénu, asi 300 m na sever od dálnice D1, těsně u bývalé říšské silnice (nyní II/602) směrem na Velké Meziříčí. Na severovýchodě je krajina členitější a svažuje se k potoku Bítýška. Katastr obce o výměře 219 ha tvoří ze dvou třetin zemědělská půda, zbývající třetina je zalesněná.

Původ názvu

Dnešní název vsi je odvozen od zaniklého dvora Bezděkova. Tento vladycký statek prý zde byl odedávna a sídlila na něm rodina téhož jména vladykové z Bezděkova, se zvonem ve svém erbu.

Zástavba

Kolem roku 1900 je vesnice popisována Tirayem takto: „Tvoří podlouhlou náves, kolem níž skoro všechny domy jsou řadou se štíty na náves postavenými, majíce před okny zahrádky. Toliko jeden selský statek (na místě dřívějšího dvora) jest před vesnicí o samotě. Na návsi jest zvonička.“ Kronikář Augustin Malý v r. 1924 dodává: „Domy tvoří obdélníkovou pravidelnou náves, na jejímž každém konci stojí kříž.“ (Pozn.: Historický půdorys je patrný i z přiloženého leteckého snímku na „přídeští“).

Charakteristika

Obec, patřící k „nejmladším“ v regionu, je místní částí našeho města a současně v ní trvale žije 62 obyvatel ve 22 domech.

Stručně z dávné historie

• 1355 - První písemné zmínka o dvoře - zemanském statku, (pozor - ne o obci!). v níž je zaznamenán prodej pozemků Mikulášem z Bezděkova Jindřichovi z Louček.
• 1371 - Jindřich z Bezděkova zavazuje polovinu dvorce jako pojistku věna své manželce Anně.
• 1378 - Jan z Bezděkova prodává zdejší dvůr Václavovi a Janovi z Křenářova – (Skřinářova)
• 1466 - Mikuláš ze Zhoře postupuje část dvora Matěji z Březí.
• 1481 - 1504 je jako vlastník uváděn pan Jan z Bezděkova a Otěchleb.
• Pozn.: Po zániku sousední vesnice Otěchleby, kde žil stejnojmenný zemanský rod – drželi vladycký dvůr v Bezděkově po dobu 100 roků právě tito pánové z Otěchleb.
• Po tomto období - kdy Bezděkovský dvůr vlastnila většinou nižší feudální šlechta (vladykové, zemané), přešel tento majetek do vlastnictví „rodů občanských“, převážně občanů bítešských:
• 1539 - Matěj, syn Jana Ryšavého - v této rodině zůstal dvůr až do počátku třicetileté války.
• 1604 - Pavel a Tobiáš Ryšaví, poslední držitelé.
• Během třicetileté války (1618 - 1648) dvůr zanikl a polností se ujala vrchnost. Tak končí historické období, kdy vesnice ještě neexistovala, ale od něhož je paradoxně odvozen její současný název – BEZDĚKOV, úředně schválený a používaný až od roku 1931.
• Teprve následující období dalo vzniknout původnímu názvu obce Enkenfurt , používanému téměř 200 roků. K jeho zrušení v roce 1931 vedlo jistě vlastenecké cítění tehdejších radních, mnohdy legionářů, s cílem nahradit název připomínající panství Habsburků (a německé šlechty vůbec) v zemích bývalého českého království.

Založení obce

Připomínám, že doposud bylo hovořeno pouze o vladycké tvrzi nazývané „Bezděkovský dvůr“. Teprve v roce 1737 založil na jejím místě majitel náměšťského panství, hrabě Václav Adrian z Enkenvoirtu, ves novou - nazvanou ENKENFURT. Byl to tentýž hrabě, který ve stejném roce započal výstavbu nákladného, barokního kamenného mostu přes řeku Oslavu v Náměšti, jenž nahradil původní most, stržený povodní v roce 1706.

Nově založená ves s podlouhlou návsí, zvoničkou a rybníkem, se zemědělskými usedlostmi stavěnými postupně ve dvou řadách, zažívala velký rozmach, o čemž svědčí i následující údaje:

• 1880 - 155 obyvatel v 21 domech
• 1900 - 142 obyvatel
• 1935 - 115 obyvatel
• 1999 - 55 obyvatel v 21 domech
• 2010 - 62 obyvatel !!! (Klesající tendence, typická pro většinu malých vysočinských vesnic).

Do roku 1805 chodily děti do školy ve Velké Bíteši a v témže roce byly tehdejším guberniem přiděleny do Osové Bítýšky, náhradou za vyčlenění Březí a jiných vesnic.

Údaje z roku 1900

• „Tratě: Záhumenice, Sady, Polouděly, Horky, Díly, U vejhona, Březky, Sády, Zlámanice.
• „Rodné domy“, držené téměř od založení, zde mají rodiny: Procházkova, Nováčkova, Veselých a Dufkova.